Myší koutek

Tak už mě objevili. Stalo se to nečekaně jedno odpoledne před fakultou. Jak mě spatřili, hned se ke mně rozeběhli, že jsou z Mladé fronty a zda mi mohou položit několik otázek. Lehce mě zaskočili, ale souhlasila jsem. Slečna novinářka spustila diktafon a začalo to. 

-Nebojte se, otázky nebudou znalostní.
-Uf.
-Vlastníte řidičský průkaz?
-Ano.
-Už jste dostala nějaký trestný bod?
-Ne.
-Skutečně žádný přestupek?
-Nó, jedno špatný parkování, ale na lístek za oknem jsem nereagovala, a voni už se mi neozvali. Tak teda doufám, že bod teda nemám.
-Znáte nějaký fígl, jak trestný bod v případě přestupku nedostat?
-Jedině snad to ukecat. (Vzpomněla jsem si přitom v duchu na svého tátu, který na stometrovém úseku jel na třicítce 50, vyjel z kruhového objezdu bez blinkru a celou dobu měl telefon u ucha. Ukecal a dostal myslím 200 Kč pokuty a jinak nic…)
-Myslíte tím přesvědčit policistu, aby Vám dal pouze pokutu, ale nikoliv trestný bod?
-Tak ňák.
-Moc děkuji. My si Vás ještě vyfotíme, aby nám čtenáři věřili, že jsme si to nevymysleli.

Načež mě několik minut štelovali, bradičku doleva a tak, a udělali mi památeční snímeček. Rozloučili se a já jsem zmizela, neboť na mě celou dobu zíralo cca 30 studentů, kteří si vyšli před školu zakouřit a já jsem neměla pocit, že bych svým úchvatným projevem udělala intelektuálům dobrou reklamu.

Každopádně několik dnů potom jsem samolibě kupovala každý den Mladou frontu, hledala se tam, ale nenašla. Pak jsem to vzdala. Můj milý mi sice tvrdí, že je to tím, že jim pokaždé na poslední chvíli na tu titulní stranu něco vleze (a já si jiné místo nezasloužím), ale já jsem se smířila s tím, že můj čas stát se mediální hvězdou ještě nenastal.

A příště až mě osloví, zkusím do odpovědí vložit nějaký svůj brilantní světonázor, protože ten tam dost chyběl. Třeba to zabere. Moje sestra byla před několika lety před knihkupectvím (kde si byla prohlížet plakáty) oslovena redaktorem Českého rozhlasu. Na otázku, jak často si kupuje knihy, briskně odpověděla, že každý měsíc si něco z kapesného ušetří a nějakou pěknou si koupí. Že bez toho v podstatě nemůže žít. Bylo to velmi vtipné, neboť v té době pro ni byla jakákoliv kniha stejně vzrušující jako kuchyňské prkénko. Ale byla pohotová, oduševnělá, a to se cení. Redaktor byl nadšen!

Mějte se hezky a buďte pohotoví a oduševnělí, protože kdo nemá ducha a plácá kraviny, těžko zaujme celostátní noviny…

Vaše Mish