Myší koutek

Dopis Ježíškovi se u nás v rodině praktikuje dodnes. Funguje tedy spíš jako písemné shrnutí odpovědí na otázku „Co si přeješ letos k Vánocům?“ a slouží jako pomůcka pro dárce, kterým se nedaří nic vymyslet a nebo se bojí, že se netrefí. Já osobně radši dárky vymýšlím než odškrtávám se seznamu, ale když se někomu vymýšlet nechce, ráda mu napovím, a když si někdo něco přeje, ráda mu to splním :). To, že jsou to beztak většinou věci praktického charakteru, o tom nemusím mluvit. Hrnec, šála, slovník, taška… A bez ponožek taky nejsou Vánoce, že? Velká a opravdová přání se tam už nepíšou, protože jsou buď moc abstraktní nebo za moc peněz :). 

Mámin kolega přišel s informací, co se z dopisu Ježíškovi dozvěděli letos doma oni. Jejich dcera si v dopise přála zedníka. Opravdového, živého zedníka. Protože zedník postaví plot a teprve až bude plot, může být pejsek (podmínka rodičů). Její sestřenice zase do dopisu napsala, že by chtěla 1–4 kusů krokodýlků plyšových a 6 kusů jogurtu Dobrá Máma. Není to nádhera? Ta bezelstná touha mě až skoro dojala :).

A moje přání pro letošek je hromádkou patosu – abychom se všichni ve zdraví sešli a abychom se měli rádi… To myslím vážně. No a pak potřebuju kuchyňskou zástěru, encyklopedický slovník, parfém, lampičku a asi tunu hadrů, protože, Ježíšku, prostě nemám nic na sebe :)

Vaše Mish

Psali jste si Ježíškovi? Přáli jste si někdy něco a nikdo vám to nesplnil? Chtěli jste někdy pod stromečkem najít nějakou oblíbenou potravinu? :)