Myší koutek

Dostala jsem dnes v práci do ruky příručku, která radí, jak se zachovat v kritických situacích na pracovišti. U většiny případů byly instrukce jasné, přehledné a logické. Až rubrika o bombě mě zarazila. Jak se zachovat, když někdo volá a vyhrožuje výbuchem. Zjistila jsem, že bych v takovém případě postupovala úplně špatně. Kdyby se totiž v sluchátku ozvalo: „Máte tam bombu!!!“, řekla bych: „Jéžišmarja, zdrháámééé!.“ Chyba! Je potřeba se s útočníkem porozprávět a vyzvědět podrobnosti. Zde předkládám správný postup, přesně dle příručky:

---

Ohrožení bombou

Pokud obdržíte telefonát, v němž někdo hrozí bombovým útokem, držte se prosím následujících instrukcí:

1. Pokud je to možné, zapište si všechny dostupné informace o hovoru
2. Zeptejte se na následující otázky:
   • kdy bomba exploduje?
   • kde je umístěna
   • jak vypadá?
   • je aktivovaná?
   • kdo jí tam dal?
   • proč jí tam dal?
   • jaké je vaše jméno a adresa?
3. Základní informace o hovoru
   • Volající:
   • Pohlaví:
   • Věk:
   • Délka hovoru:
   • Telefonní číslo volajícího:
   • Čas hovoru:
   • Datum hovoru:
   • Hlas volajícího (prosím zaškrtněte):

     klidný, naštvaný, vzrušený, bručivý, pomalý, s přízvukem, koktavý, hluboký, bezpříznakový, šeptající, nosový, šišlavý, rychlý, bodrý, hrubý

---

No, nevim. Bála bych se, že než spolu dohovoříme, tak to bouchne. Navíc předpokladem k vyplnění dotazníku je hovorný útočník, který se rád podělí o svůj životní příběh. Těch asi nebude mnoho.

Třeba přijde doba, kdy budeme volat na policii s informací, že koktající Kamil Nováček, bytem Jiskřivá 7, umístil bombu v garážích, nálož že exploduje za dvě hodiny, volal z protější budky a teď čeká vedle v parku na lavičce, aby viděl, jak to bude lítat. A že šmiknout nejdřív červenej a pak modrej… Třeba. Někdy. Já zatím zůstávám u původního „zdrhááméé!“

Vaše Mish