Myší koutek

Loňský Ježíšek k nám byl štědrý až téměř šokujícím způsobem.

Kromě spousty krásných věcí, které zanechal pod stromečkem, nám také na malou chvíli vymazal z hlavy starosti o některá bezpečnostní opatření.

A tak se stalo, že 11.1. v 19:00 klidně a bez obav načůrala Mish na papírek, jen aby se ujistila, že není těhotná. Asi po třech vteřinách zjistila, že je. Naprosto sebejistá druhá čárka. Rychlost, s jakou se objevila, budila podezření, že tam byla přednakreslená.

Následoval hodinový pochod po bytě, který doprovázelo rychle se opakující „Ty vole, ty vole, ty vole“. Jelikož jsem byla právě na návštěvě v rodném domě, ten večer uléhaly tři ženy s novou rolí v hlavě – budoucí matka, babička a teta.

Druhý den jsem vyzvala Milého k synchronizaci poledních pauz a společnému obědu. Když jsme si objednali, zkrátila jsem propracovaný, mnohovrstevný a tajuplný proslov na „Když všechno dobře dopadne, v září budeme tři.“

S jiskrou v oku a rozveselen dojedl oběd a venku si pak vyfotil těhotenský test.

Ulicí nahoru pak tiše šli tři, co se právě poznali a začali se na sebe těšit.

On myslel na to, že bude potřeba koupit videokameru,
ona myslela na práci, školu, příbuzné, bydlení a nejbolavější prsa na světě,
a to nejmenší se uvnitř v teple klidně věnovalo vývoji, protože taky co jinýho, když jsou vám necelý tři týdny.

Tímto okamžikem se obsah Myšího koutku mění z dlouho nic, na furt něco skrz mimino v břiše :).